Zastupitelstvo jednalo o teple ve městě

Září 2010 – Zpravodaj Rady města Frýdku-Místku

Ačkoliv poslední plánované zasedání Zastupitelstva města Frýdku-Místku v tomto volebním období již proběhlo, včetně rozloučení a závěrečného slavnostního fotografování zastupitelů, vzhledem k situaci ve městě, kde se rozpoutala zavádějící kampaň proti cenám tepla, svolala primátorka města Eva Richtrová ještě jedno zasedání na 20. září k projednání bodu „Vysvětlení dezinformací týkajících se společnosti Distep a.s.“.

Zastupitelé si na úvod dlouze vyjasňovali výklad jednacího řádu, takže někteří přítomní občané, zvědaví na debatu o teple, pochopili, že jde spíše o „politiku“ a z předsálí odešli. Další je následovali poté, co byly zveřejněny vysvětlující prezentace společnosti Distep a zazněly diskuzní příspěvky pozvaných odborníků, které objasnily mnohé dezinformace a vysvětlily zamlčované argumenty.

Zastupitelé se v začátku do sebe pustili, protože opozici se nelíbilo, že ji primátorka předběhla se svoláním zastupitelstva a pojmenovala projednávaný bod jako vysvětlení dezinformací. „Už půl hodiny řešíme, jak se bude jmenovat projednávaný bod. Vy chcete mluvit o Distepu, my chceme mluvit o Distepu, tak pojďme na to,“ vyzýval náměstek primátora Michal Pobucký. „Zastupitelstvo bylo svoláno dřív, než došla žádost opozice o svolání. Koná se v jednací den v běžnou hodinu jako po celé volební období, včetně místa. Pokud chceme jinou formu diskuze, nenazývejme to zastupitelstvem,“ vysvětlovala primátorka rozdíl mezi politickým mítinkem.

„Jste dospělí lidé a je absurdní, abyste se scházeli k věcně stejnému obsahu ještě jednou. Na dnešním veřejném zasedání můžete projednat úplně cokoliv, může být zařazen jakýkoliv bod jednání. Měli bychom mít na paměti efektivnost, racionalitu, hospodárnost,“ brzdil úvahy o možném svolání dalšího zastupitelstva tajemník Petr Menšík.

Distep je tu 14 let

Prezentaci společnosti Distep zahájil její ředitel Petr Jonas, který připomněl, že městská společnost funguje již 14 let a dlouhodobému působení jsou přizpůsobeny i investice a jejich efekty. Pro zdůraznění náročnosti zajištění rozvodu tepla nakoupeného od společnosti Dalkia prozradil, že Distep má okolo 38 kilometrů potrubních tras, což představuje více než sto kilometrů potrubí, a 218 předávacích stanic. „Neustále nám klesá počet zaměstnanců, mění se ale jejich kvalifikační struktura, protože obsluhují složitou výpočetní techniku. Celé město je pod řídícím regulačním systémem, z dispečerského stanoviště reagujeme na poruchy v řádu minut. Větší nároky na naše pracovníky se odrážejí i v jejich finančním ohodnocení, protože jinak by nám odcházeli do jiných energetických podniků,“ vysvětloval Petr Jonas. Ten také okomentoval tabulku, z níž bylo patrné, že v orgánech společnosti se vystřídali i členové, kteří dnes Distep kritizují. „Z tabulky je vidět, že cena je kalkulována v souladu s rozhodnutím

Energetického regulačního úřadu, nikterak nesouvisí s tím, kdo se zúčastňuje vedení společnosti, Distep se chová zcela apoliticky, rozhodující jsou pro něj zákonné normy. Energetický zákon nyní přináší povinnost měření teplé vody na patě, druhou možností je dohoda a tady je na místě zeptat se autorů petice, proč neusilovali o dohodu sami. Zjistili by totiž, že je těch subjektů tolik, že je nemožné, aby s dohodou přišli. Vždycky je snazší něco bořit, než tvořit.“

Distep je důležitý

Petr Pavlíček, technický náměstek Distepu, pak vysvětloval, jakou roli má společnost, kterou autoři petice staví do role zbytečného mezičlánku, který jen nemístně zdražuje cenu tepla. Jenže Distep nekupuje jablka, která za rohem prodá s násobnou marží. „Rád bych popsal přínos Distepu, který není zdaleka zbytečný. Teplárna ve Sviadnově, kterou vlastní Dalkia, nám dodává teplo 160 stupňů, my jej musíme upravit na 80 stupňů. Upravují se i další parametry vody, zejména tlak…

K tomu je nutné komplikované zařízení, které potřebuje svou péči. Máme 1200 čerpadel, 3200 měřičů tepla, 750 deskových výměníků. Obrovská technická základna obsahuje i 21 tisíc informačních bodů, které umožňují řádné hospodaření s teplem a individuální regulaci,“ řekl Pavlíček.

Ceny reguluje stát

Ekonomická náměstkyně Stanislava Ciahotná pak promlouvala řečí čísel. „Cena v petici neodpovídá, máme jiné podmínky. Naši předběžnou cenu 591 Kč je třeba porovnávat s cenou 539 Kč, která je průměrná u objektových předávacích stanic, což je náš případ. Cena je srovnatelná, rozdíl činí 9,6 %, ne 30 %, navíc letošní předběžná cena se určitě sníží. Ceny tepla jsou regulovány státem, Energetickému regulačnímu úřadu se předkládá kalkulace cen, jsme pod kontrolou,“ vysvětlovala.

Podle ní je ukazatelem bližším lidem náklad na metr čtvereční. Od roku 1996 totiž jednotková cena roste, ale náklady na metr čtvereční v roce 1996 a 2009 jsou téměř stejné. Znovu zaznělo srovnání s Havířovem, kde v bytě o rozloze 55 m2 zaplatí zhruba o 7 tisíc korun více než za srovnatelný byt ve Frýdku-Místku, ačkoliv cena za gigajoule je o stokorunu nižší. Později to doplnil vysvětlujícím příkladem Jaroslav Chýlek: „Když chcete nějaký konkrétní programátorský výsledek, tak zaplatíte horšímu programátorovi třeba nižší hodinovou sazbu, on však bude potřebovat více času a bude vás to stát ve výsledku více než u dražšího programátora, který to zvládne rychleji. Tak jako tady není hodinová sazba směrodatná, tak není vypovídající cena za gigajoule, která nepromítá tepelné ztráty, které jsou u nás díky rozumným investicím minimalizovány.“

Zákon je zákon

Právní rovinu instalace patních měřičů, investice, kterou petice kritizuje, přibližoval advokát Lubomír Polách. „Je třeba vycházet z platných právních předpisů, které jednoznačně dávají datum, dokdy musí být měřiče instalovány – do září 2011. Nejde o přehnaně aktivní chování Distepu, je to výsledek dlouhodobého legislativního procesu. Distep nemůže spoléhat, že ta povinnost zanikne, protože pouze zákon může změnit zákon. Ten musí být schválen sněmovnou, senátem, prezidentem republiky, doba může být dlouhá,“ reagoval na opozici, která argumentovala údajnými chystanými zákonnými změnami. Vyslovil se i k jiné možnosti řešení, kterou je zmiňovaná dohoda. „Distep jednal s největšími odběrnými místy – realitní kanceláře, město, stavební bytové družstvo – všichni významní odběratelé se přikláněli k možnosti měření měřičů. Je to v souladu s vývojem na trhu, spolupracuji s developery, kde je zřejmá snaha měřit absolutně všechno, aby lidé spravedlivě a přesně platili za služby, které odeberou,“ doplnil. „Dohoda je navíc jednostranně vypověditelná a pak by byl Distep v prekérní situaci. Kdyby nebylo ani měření, ani dohoda, vystavoval by se zákonné sankci.“

Odborníci jsou pro

Nutnost dodržování zákonů podtrhl svým vystoupením i Stanislav Kučera, který má zkušenosti z ministerstva průmyslu a obchodu, je místopředsedou redakční rady časopisu Energie a peníze, členem energetické komise Hospodářské komory a rady Eko Energo svazu České republiky. „Zaměřme se na to, zda chceme dodržovat zákony, nebo nechceme. Nemůžeme akceptovat něco, co je někde rozehrané.

Instalace měřičů do ceny přinese korunu, maximálně dvě na gigajoule. Jednotková cena je závislá na počasí, náklady se jen vydělí počtem prodaných gigajoulů. Obyvatelstvo si většinou neumí přepočítat cenu, gigajoule je pro lidi hrozně velká jednotka. Měli by se ale zajímat, co udělal Distep pro to, aby byly splněny normy předepsané na čtvereční metr,“ vyzýval Kučera, kterého nenechala chladným ani kritika opozičních zastupitelů, že Distep jezdí za zkušenostmi do zahraničí. „Jsem zděšený z některých diskusních příspěvků. Sám také cestuji a řadu zkušeností se snažím přenášet do praxe,“ reagoval a k cenám dodal: „Zapomíná se, že cenu tvoří také DPH, které narostlo z 5 procent na 10, a že u zahraničních společností utíká zisk ven. Máme v republice řadu měst, kde v minulosti odprodali distribuční síť těmto zájemcům a dneska jsou tam ceny v maximální výši, které povoluje energetický regulační úřad.“

Vladimír Baginský, ředitel Krajské energetické agentury Moravskoslezského kraje, Frýdek-Místek hodnotil takto: „Cena tepla ve městě není nijak neobvyklá, jsou města, která mají cenu tepla výrazně vyšší. Zákon, z něhož vyplývá povinnost instalace patních měřičů, dnes platí a je platný pro všechny, kteří v tomto oboru dělají. Zvolené řešení je zcela obvyklé, má výhody pro dodavatele i konečného spotřebitele. Nelze od každé investice očekávat jen úspory, ale jestliže vlastníme budovu, taky si ji nenecháme spadnout na hlavu a průběžně investujeme. Tuto investici vidím jako dobře naplánovanou a v souladu se zákonem.“

Debata zastupitelů

Debata zastupitelů se vedla často v duchu osvěžování paměti. Opozice totiž například kritizuje zisk Distepu, který byl ovšem za vlády ODS vyšší než loňský, navíc je třeba vidět jinou hodnotu peněz po 13 inflačních letech. „Věštit dopředu zisk, je alchymie, proto neexistuje žádné politické zadání, od roku 96 byly zisky i 26, 23 milionů a neodvádělo se městu vůbec nic. Až nyní se řeklo, že občané by z toho taky měli něco mít a městu se odvádí kritizovaná dividenda,“ bránili se radní i Distep nařčení, že zisk je cílený, neúměrně vysoký, a dividenda zbytečná.

Způsob sbírání podpisů pod petici kritizoval Miroslav Slezák. „Chodíte za lidmi a jen říkáte – podepište, jestli chcete levnější teplo. Bez vysvětlení, jak toho docílit. Klamete lidi!“ zlobil se Slezák. „Sám bych ji podepsal, pokud by někdo takto zazvonil, ale pokud by vám záleželo na tom, aby občané platili méně, měli byste vystupovat proti monopolům, proti cenám plynu, elektrické energie. Považuji to tedy za zpolitizované téma. Dobře si pamatuji, jak jste předkládali privatizaci technických služeb. Ty ale zůstaly městskou společností, stejně jako Distep, takže dnes platíme za služby ceny, které jsou přiměřené. Kdyby je město nevlastnilo, platilo by za práce prováděné firmami částky větší,“ reagoval náměstek primátora Miroslav Dokoupil. Podle něj není možné, aby veškeré nárůsty cen energií nesl Distep a nepromítl je do ceny, protože pak by se oprávněně ptali ti občané, co dálkově netopí, jak budou oni dotováni z prostředků města.

Začalo to lobbingem

Vznik petiční aktivity vidí společnost Distep v okamžiku, kdy zastupitel Petr Konůpka z ODS v dubnu neuspěl na Distepu se svým lobingem, když chtěl, aby zakázku na měřiče získala firma, s jejímž jednatelem přišel za technickým ředitelem Distepu. Ten se vůči tomu bránil na zastupitelstvu předčítáním výše trestních sazeb, které údajně hrozí tomu, kdo o něm informace o lobování rozšiřuje.

„Jak to chcete nazvat, když přijdete dvakrát na firmu se zástupcem společnosti, která dodává měřiče? Navíc jste si pokaždé vybral den, kdy jsem byl služebně mimo firmu. Toto chování bylo nestandardní, a proto byl o vaší schůzce pořízen interní záznam,“ reagoval ředitel Distepu Petr Jonas. Podobný záznam, z podobné „aktivity“ Petra Konůpky posléze předčítal i náměstek primátora Miroslav Dokoupil, který dokumentoval, že obcházení kompetentních míst se zástupci firem není u Petra Konůpky výjimečné. „Toto je naprostá katastrofa. Nejste podle mě slušný člověk, pane Konůpko. Výhrůžky trestními sazbami, když někdo zveřejní, co děláte,“ reagoval Jaroslav Chýlek, který upozornil, že když zastupitel a předseda kontrolního výboru Petr Konůpka došel na Distep se zástupcem firmy kvůli potencionální zakázce, nelze to brát jako nevinné chování, ale jednání člověka s jistým vlivem.

Také Rafael Kučík, který je za ODS v dozorčí radě Distepu, byl na zastupitelstvu veřejně konfrontován s jeho výroky. „V tisku jste lhal, že jste v dozorčí radě, kde vás vždycky přehlasujeme. Za dobu vašeho působení v dozorčí radě jste ale nikdy nehlasoval proti navrhovaným usnesením, nikdy jste se nezdržel hlasování, nikdy jste nevznesl protinávrh, a to ani v projednávaných věcech, které se týkaly problematiky ceny teplé vody a instalace poměrových patních měřičů,“ řekl Pavel Holý.

Hlavní strana

Aktuality